CYKLO ŽOPY amatér bajk tým

   V sobotu po svátcích napadlo Luďka, že už toho přejídání se a polehávání doma bylo dost a že by to chtělo vyrazit někam na vzduch.

Návrh trasy :  Žopy  -  Hostýn  -  Žopy

Sraz :             neděle 28. 12. 2008 v 8:00 hodin  " u kurtů "

Účast:            vedoucí expedice - Luděk

                                    členové - Míša, Ivulka, Haňulka, Markétka,

                                     Zdeněk, Broňa, David

Pěší zrychlený přesun do Dobrotic na nádraží jsme zvládli v rekordně krátkém čase, takže zbyla chvilka na sjednocení dechu před nástupem do přeplněného motoráčku, který nás dovezl do Bystřice a odtud jsme absolvovali okružní a vyhlídkovou jízdu autobusem až na Hostýn.

   Tady nás přivítalo překrásné slunečné počasí s blankytně modrou oblohou, která kontrastovala s jiskřícím sněhem. Zkrátka téměř pohádkové prostředí, jako by zde právě dočaroval se svou berlou  "Mrazilkou " děda Mrazík.           

   Po krátkém rozhlédnutí se z vrcholku na inverzí zakrytou Bystřici a Chvalčov, projití staré Křížové cesty a malém občerstvení se u stánku s medovinou, jsme se vydali na zpáteční cestu směr Bukovina, Skalný, dále přes Veverkovu studánku na Pardus a odtud kolem Čecheru na Rusavu do  " Obecňáku " na výbornou a hlavně teplou česnečku a držkovku s rohlíkem.

   Po zaslouženém odpočinku, doplnění i odlití tekutin Luděk zavelel k odchodu a útoku na závěrečné stoupání v protisměru trasy Drásala na Stiborové boudy a Poschlou. 

 Cestou jsme ještě pod Lysinou potkali kluky z Trobu - Karla a Radima. Popřáli si vše nejlepší do nového roku a celou tůru jsme zakončili u roztopeného krbu u Kotasů, kde nám Haňulka přichystala

"první pomoc".

  Podobnou trasu, ale s ukončením na Rusavě, podnikli se svými přáteli v sobotu Katka s Tomem a v pondělí Milan s Marcelou.

  O tom, že bylo nejen hezky, ale i hodně kluzko a že zemská přítažlivost funguje svědčí i Katčino pravé víčko, které po pádu nejdříve zdobily po odborném ošetření nefalšovanou zdravotní sestrou Danou krásné mašličky z leukoplasti a potom po návratu z kroměřížské nemocnice čtyři téměř neviditelné stehy.

   Příští rok se to budeme snažit každopádně zopakovat a pokud možno i termínově sjednotit.

 V každém případě to ale byl pěkně prožitý den v krásném prostředí zasněžených " hostýnek " se spoustou veselých zážitků, na který budeme jistě všichni rádi dlouho vzpomínat.

Zapsal : Zdeněk