CYKLO ŽOPY amatér bajk tým

 Jak bylo nahlášeno v aktualitách, tak se i stalo.

 V pátek 5.9.2008 odpoledne vyrazili Milan s Marcelou a Libor s Pavlou do Jevišovky na Cyklobraní 2008. Po trošku komplikované cestě ( Voznicovi se vraceli z Kroměříže do Žop pro životně důležité potřeby - slivovici), jsme dorazili v 18,30 hod. do Jevišovky na prezentaci. Po vyfasování triček, čísel, čipů a láhví vína jsme vyrazili do cca 3 km vzdáleného Nového Přerova, kde jsme měli přislíbeno stanování v kempu (na statku) Jáňův dvůr. Tady se nám dostalo vřelého přivítání majiteli dvora, a tak jsme strávili hezký páteční večer za svitu hvězd a jasné oblohy, při filtrovaném a nefiltrovaném pivu „Černá hora“, nefiltrovaném burčáku a jak už to bývá zvykem i námi dovezené slivovici. Večerní posezení bylo skvělé, totéž se ale nedá říct o sobotním ránu. Nicméně, Libor po dvou acylpyrínech, nějakých těch tabletách hořčíku, vitamínu C a Milan se stejným dopingem (v menší dávce), po vydatné snídani společně s drahými polovičkami vyrazili na kolech směr JEVIŠOVKA.

  Samotný závod připomínal sprint na dlouhou trať. Chtěli jsme jako obvykle útočit ze zadních pozic, bohužel pořadatelé nás již před startem vykázali ze skupiny se zelenými startovními čísly( 33 km trať) do zóny bikerů odhodlaných zdolat 66 km. A pak to začalo. Za jasného počasí při teplotě okolo 30°C, v mracích prachu jsme bojovali s vedrem a prachem, na druhou stranu jsme se kochali pěknými panoramaty a dokončili závody s těmito výsledky:

Libor    -      pořadí absolutně:   422             v kategorii:   106    

Jedinou kaňkou na jinak pěkném závodě byla v podstatě neexistence pořádné bašty jak v průběhu,tak i po závodě. Marcela s Pavlou musely zahánět hlad tvarohovými a makovými koláčky, které zapíjely znojemským „HOSTANEM“. A to bylo z jídla pro ne –závodníky, ještě kromě převařeného burčáku a žluté limonády, vše.   Příjemným osvěžením po vyhlášení výsledků a bleskové tombole bylo vystoupení Vašo Patejdla, který zpíval jako zamlada a pamětnice ( mnohdy i pamětníci ), si kromě tance mohli zanotovat spolu s Vašem.

Prázdné žaludky jsme nakonec zaplnili až po návratu na základnu v místní hospůdce, kde pan domácí prohledal lednici a pro čtyři hladové krky připravil jako předkrm utopence a posléze výborné klobásky. Za ty jsme mu ani nestačili poděkovat, jelikož sotva se k nám dostaly na stůl, byl majitel hospůdky odvolán, coby velitel dobrovolných hasičů, k požáru RD. A jak už to bývá, v hospodě se člověk dozví nejvíc, takže jsme u piva ( Ševčíkovi tentokrát přešli na nealko ) byli průběžně podrobně informováni o příčinách a detailech zásahu. Ale to by bylo nadlouho...